Vážená paní
JUDr.Lenka Bradáčová
Vrchní státní zastupitelství v Praze
nám. Hrdinů 1300
140 65    Praha 4      

Věc:                                                                                   V Praze dne  12.   srpna  2012
Nesouhlas s přípisem p.státního zástupce Mgr.Josefa Štěpiny z 18.7.2012 č.j. 1 VZN 1639/2012-30 – podnět k vykonání vnitřního dohledu

Vážená paní vrchní státní zástupkyně,

blahopřeji Vám k jmenování do významné funkce a povzbuzena Vaší vynikající pověstí obracím se na Vás s projevem nesouhlasu se způsobem vyřizování mých podání Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 1, Městským státním zastupitelstvím v Praze a posléze završeným Vaším podřízeným, bývalým členem KSČ a prokurátorem protiprávního režimu, Mgr. Josefem Štěpinou.

Jmenuji se Lenka Procházková, jsem spisovatelka a s předlistopadovým režimem mám nevyřízené účty. Proto mě uráží, že více než dvacet let po převratu mám polemizovat s představitelem represivních orgánů zločinného režimu, a to i přesto, že mi nezbývá ocenit pečlivost,  kterou Mgr. Josef Štěpina vynaložil na „zneškodnění“ mého podání.

Nikdy jsem nebyla politicky organizovaná, ale život s Chartou 77 mě naučil zaujímat aktivní postoje k protispolečenským jevům a k bezpráví. Angažovala jsem se (nejprve jako nezávislá novinářka a v posledku i na straně obhajoby) v procesu s Martou Chadimovou. Založila jsem s přáteli spolek Šalamoun, z něhož jsem ale v r.1999 vystoupila, protože jsem nemohla snášet trvalou bezmoc při pohledu na utrpení nespravedlivě stíhaných a zejména  jejich rodin. Zapojila jsem se do boje za záchranu katedrály sv. Víta pro lid této země proti chamtivým rukám římskokatolické církve.                                          

V poslední době se intenzivně věnuji boji proti přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Při seznamování s jeho obsahem jsem dospěla k poznání, že jeho přijetím budou českému státu způsobeny obrovské finanční ztráty, dojde k prolomení restituční hranice 25.února 1948 a kromě toho se otevře cesta k uplatňování dalších, dosud jen naznačovaných nároků na vrácení majetku, vyvlastněného na základě Benešových dekretů. V podobě, v které vláda postoupila zákon do Poslanecké sněmovny, je nakonec i zásahem v neprospěch náboženské svobody, neboť pokrývá finanční potřeby církví, jež v něm jsou uvedeny, ale nenechává nic pro ty, které případně vzniknou v dalších letech.

Podporuji záměr na uskutečnění odluky církve od státu a chápu, že je nutné církvím poskytnout materiální základnu, jejíž správou získají prostředky pro svou existenci, nadále nezávislou na státu. Nemohu ale souhlasit s tím, že není předem znám rozsah vydávaného majetku, ale přesto byla stanovena celková finanční náhrada za majetek nevydávaný ve výši 59 miliard korun, která musí být zahrnuta jako pohledávka za státním rozpočtem r.2012, což okamžitě zhorší plnění schengenských rozpočtových kriterií se všemi důsledky z toho plynoucími (např. zhoršení ratingu ČR). Majetky, za které má být církvím vyplácena finanční náhrada, byly oceněny nad běžnou cenovou úroveň. Nikde se nemluví o tom, že vydáním některých nemovitostí, zejména lesní půdy, se stát připraví o výnosy z nich s okamžitou účinností, ale povinnost hradit církevní náklady mu zatím zůstane a bude se snižovat jen pozvolna. Mimo to se počítá s tím, že církvím bude uznán i nárok na některé nemovitosti, o které přišly při pozemkových reformách z r.1919 a zejména z r.1947, pokud v důsledku poúnorového administrativního chaosu nebyly výsledky pozemkových reforem zaknihovány v pozemkových knihách. Z těchto úvah vyplývá, že stát vyplatí církvím nad spravedlivý nárok několik miliard Kč, v každém případě částku několikanásobně převyšující údajné předražení nákupu letounů CASA o 658 milionů Kč, kvůli němuž je trestně stíhána bývalá ministryně obrany  Vlasta Parkanová. Splácením finančních náhrad budou zatíženy dvě generace.

Na tomto místě poznamenávám, že nevidím podstatný rozdíl v povaze rozhodovacího procesu Vlasty Parkanové a Petra Nečase & spol. Vidím však značný  rozdíl ve velikosti způsobené škody, přičemž průkaznost způsobení škody v případě tzv. církevních restitucí považuji za zjevnější .

Jsem si jistá, že předseda vlády Petr Nečas a další politici, kteří se zasloužili o propuštění takto připraveného návrhu zákona do schvalovacího procesu v Parlamentu ČR, toto všechno vědí. Přesto vědomě a úmyslně postupují proti zájmu státu, otevírajíce cestu k neuvěřitelnému „tunelování“ státního majetku. Připomínám, že v pořadu ČT „Máte slovo“  dne 7. června 2012 poslanec Marek Benda otevřeně přiznal, že budou vydávány i pozemky, odňaté církvi pozemkovou reformou z r.1947, pokud zůstaly k 25.2.1948 zapsány v pozemkových knihách na jméno církve.

Stejně tak nepochybuji o tom, že kardinál Dominik Duka si je vědom, že sahá po majetkovém prospěchu nad hranicí spravedlivého nároku.

Nemohu se zbavit tušení, že zarputilost, s kterou někteří politici prosazují viditelně špatný záměr, není zcela nezištná, přičemž odměnou patrně nebude jen posmrtné odpuštění hříchů.

Všechny tyto úvahy mě přivedly k podání trestního oznámení ze dne 18.1.2012 na předsedu vlády Petra Nečase a další členy vlády a dne 31.1.2012 na kardinála Dominika Duku a další neznámé osoby.

Oznámení na Petra Nečase & spol., adresované Městskému státnímu zastupitelství v Praze , vyřídila obvodní státní zástupkyně Mgr. Šárka Pokorná, která dospěla k závěru, že mé podání neobsahuje žádné skutečnosti, jež by vedly k podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, proto bylo bez dalšího odloženo. Včetně ujištění, že mé podání je v souladu s právem na svobodu názoru a projevu, vystačila s jednou stránkou formátu A4.

Příkladnou péči věnovala mému podnětu k vykonání dohledu nad rozhodnutím Mgr. Šárky Pokorné bývalá členka KSČ a bývalá prokurátorka protiprávního režimu JUDr. Magdalena Felixová, která si při schvalování závěrů OSZ Praha 1 pomohla obsáhlou rešerší judikátů Ústavního soudu ČR. Její elaborát již měl rozsah 4 stran. Přestože judikáty vybírala na podporu uspokojení nároků církví, nevyčetla jsem z nich nic, co by opravňovalo podezřelé např. k nadhodnocování vydávaných majetků či k prorážení restituční hranice 25.2.1948, k částečnému anulování pozemkových reforem z r.1919 a z r.1947 atd.  

Přestože její přípis neobsahoval poučení o možnosti přezkumu Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, podala jsme podnět k vykonání dohledu nad dohledovou činností Městského státního zastupitelství. Vyřídil jej výše zmíněný exprokurátor Mgr. Josef Štěpina výše vyznačeným přípisem. Oceňuji svědomitost, s kterou přezkoumal celou agendu, jež se na nižších státních zastupitelstvích k dané věci nahromadila a obsahuje i podání dalších oznamovatelů.

Nemohu ale souhlasit s jeho závěrem, že Vrchní státní zastupitelství v Praze není  věcně příslušné k vykonání dohledu nad dohledovou činností Městského státního zastupitelství v Praze, pročež se mé podání pouze postupuje Městskému státnímu zastupitelství v Praze k posouzení, zda se nejedná o opakovaný podnět, s možností, že o jeho dalším osudu nemusím být vyrozuměna.

Je mi známo, že v důvodných případech a s patřičným omezením rozsahu může vyšší státní zastupitelství vykonat dohled nad dohledovou činností nižšího státního zastupitelství. Důvodem k vykonání dohledu zde mělo být zjištění, že obě nižší státní zastupitelství nakládala s mým podáním svévolně, nedržíce se přísně trestního řádu, zákona o státním zastupitelství, jednacího řádu státních zastupitelství a Pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně z 21.9.2009 č.8/2009

Primárního pochybení se dopustilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 tím, že vyhodnotilo mé oznámení v rozporu s definicí trestního oznámení v trestním řádu. Mé podání mělo všechny náležitosti podle trestního řádu. Byl definován skutek, podezřelí, způsobená škoda a v nejlepším případě nepřímý úmysl.

Pokud si obvodní státní zástupkyně myslela něco jiného, měla postupovat podle čl.13 odst. 3 Pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně z 21.9.2009 č.8/2009, tedy poučit mě a vyzvat mě k doplnění, což neučinila. Po případném doplnění pak měla dále postupovat podle čl.14 odst.1 téhož předpisu.

Státní zástupkyně MSZ, exprokurátorka  JUDr. Magdalena Felixová, nehledala chyby právního postupu OSZ Praha 1, ale snažila se odkazem na četné judikáty Ústavního soudu ČR prokázat důvodnost vydání zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Státní zástupce VSZ, exprokurátor Mgr. Josef Štěpina, sice pečlivě utřídil nahromaděnou agendu, ale  z povinnosti přezkoumat zákonnost postupu MSZ v Praze a OSZ Praha 1 se vyvlékl předstíráním věcné nepříslušnosti VSZ v Praze.

Žádám Vás, vážená paní vrchní státní zástupkyně, abyste jeho postup přehodnotila s ohledem na mé výše uvedené výhrady a přijala patřičná opatření k nápravě nepravostí, jichž se dopustila zmíněná nižší státní zastupitelství.

S úctou

Lenka Procházková

Na vědomí :

Vážený pan
prof. Ing.Václav Klaus, CSc.
prezident  České  republiky
119 08  Praha   1  -  Hrad

Senát PČR
Valdštejnské náměstí 17/4
118 01  Praha 1

Poslanecká sněmovna PČR
Sněmovní 4
118 26  Praha 1

Vážený pan
RNDr. Petr Nečas
Úřad vlády ČR
nábř.Ed.Beneše 4
118 01   Praha 1

Česká tisková kancelář
Opletalova 5/7
111 44 Praha 1

Dodatečně: Šimon Achenbach lživě překrucuje mé výroky a vkládá mi do úst co jsem neřekl, nebudu se jím tedy zabývat a důrazně jej žádám, aby mne nepomlouval!